Březen 2009

přednáška Zapomenuté kapličky

25. března 2009 v 20:51 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce
Příběhy zapomenutých kapliček si můžete přijít poslechnout 9. dubna 2009 v 17,00 hodin do Městské knihovny v Pelhřimově. Povídání bude doplněno promítáním diapozitivů a bude možné zakoupit knihu Krajem zapomenutých svědků a získat podpis autora.

Klaun

18. března 2009 v 21:33 | Bruno Ferrero |  Příběhy pro srdíčko

K jednomu slavnému psychiatrovi do ordinace vstoupil muž. Vypadl velmi vyrovnaně, seriozně a elegantně. Po několika větách však lékař poznal v jeho nitru sklíčenost, velkou melancholii a hluboký smutek. Dozvěděl se, že muže tyto pocity neopouštějí a pozvolna ho ubíjejí.
Lékař se tak pustil přesně podle svých lékařských zkušeností do léčení. Na konci rozmluvy navrhl pacientovi: "Víte co ? V našem městě je právě cirkus. Zajděte tam dnes večer. Vystupuje tam velice slavný klaun, který už rozesmál a pobavil půlku světa, všichni mluví jen o něm, protože je jedinečný. To vám udělá dobře, uvidíte."
V tu chvíli vyhrkly muži do očí slzy a zašeptal: "Ten klaun, to jsem já."

z knihy Příběhy pro potěchu duše Bruna Ferrero

Studánka Vysočiny roku 2009

15. března 2009 v 21:55 | Pavel Koubek |  Zapomenuté studánky
U příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, vyhlašujeme třetí ročník ankety Studánka Vysočiny roku 2009. Chceme tak přispět k propagaci těchto pozapomenutých zdrojů čisté vody a zajímavých míst naší přírody opředených mnoha pověstmi.
Navrhnout nejkrásnější, nejmilejší, nejlepší, nejvydatnější, nejoblíbenější…. studánku může každý. Stačí jen poslat návrh, který by měl obsahovat jméno studánky, popis cesty, kde ji hledat, fotografii, kontakt na navrhovatele a především zdůvodnění, proč si myslíte, že právě vaše studánka by měla získat titul Studánka Vysočiny roku 2009. Návrhy zasílejte do 22. dubna 2009 na adresu: Občanské sdružení Zelené srdce, Mladé Bříště č.2.,
396 01 Humpolec.
Do 22. května 2009 vybere odborná porota nejlepší návrh, který odměníme knihou a vítězné studánce bude věnována všemožná péče včetně označení Studánka Vysočiny roku 2009.

Manhattan

15. března 2009 v 21:53 | Brunno Ferrero |  Příběhy pro srdíčko

Atrium společnosti Maximus bylo ohromné jako v nějaké katedrále, vše svítilo a blýskalo se. Společnost zahrnovala půlku světa a také to tu bylo vidět.
Pan Liddel, ředitel společnosti Maximus, přišel o pět minut dříve. Dnes byl velký den - ke společnosti mělo být připojeno půl tuctu bank a sedm velkých mezinárodních průmyslových podniků, víc než celá plocha jedné africké země, která nevěděla jak splatit dluhy.
Pan Liddel byl nadšen, stalo se to zásluhou jeho zručných machinací.
Jeho čistě ocelový pohled, kterého se bály spousty podřízených, přehlédl atrium a zastavil se v rohu na lavičce čističe bot. Byl to starý prostý černoch, v roztřepených hadrech, se starými kartáči a rukama umazanýma od leštidla. Pan Liddel ho nikdy neviděl, ale měl ještě pět minut, a tak si nechal přeleštit své nádherné boty za 650 dolarů, které měl na sobě.
Starý černoch pracoval velmi zručně. Po třech minutách se boty leskly, že na ně byla radost pohledět. Pan Liddel věnoval muži zcela mechanicky jeden dolar, ale v tom zachytil jeho pohled. Zvláštní, hluboký, prozářený srdečností a zároveň pobavený. Ten pohled mu pronikl do srdce. Když se pan Liddel zvedl z lavičky, stalo se něco legračního, něco nečekaného. Boty sami odcházely a unášely pana Liddela ven z atria. Dva zcela oněmělí vrátní ho sledovaly pohledy, když ho viděli, jak přechází ulici, jako by chtěl běžet maraton přes New Jork.
A byl to maraton vskutku podivný. Boty donesly pana Liddela před ubohého chlapce bez nohou, který prosil o almužnu na rohu 59. ulice a nepohnuly se, dokut pan Liddel nevyprázdnil celý obsah své peněženky do rukou vyděšeného chlapce. Pak zamířily do čtvrtí plných chudých příbytků a lidí, kteří trpěli (pan Liddel dosud nevěděl, že vůbec existují), boty ho přinutily vidět slzy a samotu, fyzickou bídu, zločinnost, opuštěnost…
Po několika hodinách unavený pan Liddel cítil, že se v něm něco obrátilo. Stal se úplně novým člověkem. Bylo to, jako by v něm praskla kamenná skořápka, která ho věznila. K večeru udělaly boty neslýchanou věc: odnesly pana Liddela do jednoho kostela. Naposledy byl pan Lidel v kostele ještě jako dítě. Kostel byl tmavý, svítilo jen červené světýlko. Pan Liddel si vzpomněl na hluboký pohled plný světla, který mu pronikl do nitra. Pociťoval takové štěstí, jako nikdy a nečekaně všemu porozuměl.
Pak už byly jeho boty úplně normální. Když vstupoval do atria společnosti, uvědomil si, že už nastal večer. Zeptal se: "Neviděli jste, kam odešel ten černý čistič bot?"
"Tady nikdy žádný černý čistič bot nebyl," odpověděli mu.

To očekával. Ale na druhou stranu, jak mohl tušit, že Bůh je černý a dělá čističe bot v Manhattanu?

Z knihy Příběhy pro potěchu duše Bruna Ferrero

Pomocné tlapky

15. března 2009 v 21:49 | Pomocné tlapky o.p.s. |  Člověk člověku
Tentokrát vám chceme představit společnost Pomocné tlapky, která se věnuje výcviku asistenčních psů pro lidi s postižením.
Asistenční pes je buď souhrnný název pro psy pomáhající všem zdravotně postiženým nebo pro psy, jejichž úkolem je pomáhat tělesně postiženým (obvykle, ale ne výlučně, vozíčkářům). V tomto krátkém přehledu se Vám pokusíme trochu objasnit odbornou terminologii a historii.
Nejstarším a i u nás dlouho zavedeným je výcvik vodících psů pro nevidomé. S výcvikem psů pro tělesně postižené se začalo v 70. letech 20. století v USA a od té doby se velmi rozvinul. U nás se tento výcvik před rokem 2001 soustavně nedělal a Pomocné tlapky® si ho proto vytyčily jako hlavní cíl.
Oproti výcviku psů pro nevidomé, který hradí stát, jsou asistenční psi, jejichž výcvik je daleko náročnější a delší, financováni ze sponzorských darů a dotací. Vodící psi mají dosud také mnohem širší práva přístupu do veřejných budov, dopravních prostředků apod. To všechno jsou naše úkoly do budoucna.

Dělení asistenčních psů podle typu pomoci

* Vodící pes pro nevidomé, také "slepecký pes"- pes je vycvičen k bezpečné navigaci prostoru. Dokáže najít určené místo, převést nevidomého přes silnici apod. Pomocné tlapky® se tomuto typu výcviku věnují spíše se výjimečných případech (kombinovaná postižení apod.) Více o vodících psech zde.
* Asistenční pes pro tělesně postižného, také "pes pro vozíčkáře" - pes je vycvičen podle konkrétního typu tělesného postižení klienta. Hlavním smyslem výcviku je pomoci postiženému k větší samostatnosti, umožnit mu samostatný pohyb mimo domov apod. O tom, že nejde jen o osoby užívající invalidní vozík, se můžete dočíst v sekci Psi (nejen) pro vozíčkáře.
* Balanční pes - pes, který díky speciálnímu postroji a výcviku dokáže pomáhat osobě, která má obtíže s rovnováhou. Pes je vycvičen k "vybalancování" chůze, pomoci při nástupu do autobusu apod. Pomocné tlapky® už vycvičily i tento typ psů. Více taktéž v sekci Psi (nejen) pro vozíčkáře.
* Šikovný společník - asistenční pes, jehož "páníčkem" není postižený, ale osoba pečující o postiženého. Šikovní společníci jsou umísťováni do domácností s velmi těžce postiženými klienty, kteří by sami nemohli dávat psům povely. Pes umí např. otevřít dveře mamince, která nese postižené dítě v náručí. Velkou součástí práce šikovného společníka je domácí canisterapie.
* Signální pes pro neslyšícího - pes je vycvičen k upozorňování neslyšícího na zvuky v jeho okolí - plačící dítě, budík, zvonek apod. Více v sekci Signální psi
* Signální pes pro "alergiky" - pes je vycvičen k identifikaci pachů, které způsobují postiženému záchvat astmatického typu. U některých osob jsou to např. výpary z čistících prostředků apod.
* Signální pes pro osoby se záchvatovými onemocněními - psi jsou vedeni k tomu, aby předem vycítili nadcházející epileptický nebo jiný záchvat a postiženého na něj upozornili. V případě záchvatu pes může také přivolat pomoc.
* Vodící pes pro pacienta se ztrátami paměti - pes je vycvičen v orientaci v okolí bydliště natolik, aby dokázal postiženého bezpečně dovést domů, pokud se není sám schopen zorientovat.
* Pes poskytující emocionální podporu - pes určený osobám trpícím psychologickými poruchami, kvůli kterým se obávají sami vycházet z domova a zapojovat se do běžného života. Pes snižuje dezorientaci, přináší pocit bezpečí v neznámém prostoru apod.
Na první pohled nemusíte rozpoznat některé příjemné "vedlejší efekty", které pro postiženého člověka znamenají mnoho:
* Partnerství se psem a vytržení ze samoty je pro mnohé postižené skutečným impulzem ke změně životního stylu.
* Psi jsou zaručenými ledoborci při navazování kontaktu s okolím, zvyšují nejen samostatnost, ale také sebevědomí postižených.
* U mnohých se zlepšení psychického stavu následně projeví i ve zlepšení fyzickém (zaznamenali jsme např. nárůst hmotnosti u postižených s atrofií svalů, zlepšení pohyblivosti při hrách se psem apod.)
* Mnozí naši klienti navíc používají canisterapeutické techniky jako polohování ke zlepšení krevního oběhu a uvolnění křečí svalstva. Tato forma terapie dokázala například u jedné naší klientky, odbourat nutnost opakované a dlouhodobé hospitalizace.
* Navíc jeden často opomíjený, ale důležitý efekt - asistenční psi často představují obrovskou úlevu pro osoby pečující o postižené. Rodina si může doslova "oddychnout" od desítek drobných žádostí denně a má dobrý pocit, že postižený je "střežen" psem, který je v případě potřeby upozorní na problém.
Čím více toho víme o postižených, tím je nám jasnější, že všechna ta dělení typů výcviku jsou otázkou teorie. V praxi se rozsah výcviku vždy řídí schopnostmi psa a potřebami postiženého. Při hledání vhodného týmu - klienta a psa - se proto přihlíží zejména na rozsah postižení klienta, jeho životní styl, záliby, potřeby a povahu, u psa pak na míru schopností, fyzickou zdatnost a povahové vlastnosti. Pomocné tlapky® tedy zajišťují "výcvik šitý na míru" - jak klienta, tak psa. Rozsah povelů, které naši psi zvládají plně odpovídá světovým normám a mnohé z nich převyšuje.
V angličtině se v poslední době ustálil nový termín pro asistenční psi a sice "service dog", doslovně tedy "služební pes". U nás jej nepoužíváme, protože už dávno označuje psy vojenské či policejní. A nejen to. Každý, kdo měl možnost se s našimi psi setkat, by Vám řekl, že Tlapkáčtí psi rozhodně neslouží - naši psi pomáhají, tedy asistují. Oni opravdu chápou, že pomáhají a kromě nacvičených povelů často sami přijdou na "zlepšováky" nebo nové možnosti, jak postiženému pomoci. Pomocné tlapky® jsou prostě asistenční.
Z webových stránek Pomocné tlapky o.p.s.
Více informací najdete na stránkách www.pomocnetlapky.cz. Pomocí můžete zasláním
dárcovské DMS na číslo 87777 ve tvaru DMS POMOCNETLAPKY, kerá vás bude stát 30 Kč a 27 Kč přispějete tlapkám. Děkujeme.