Červenec 2010

Ohrožené královny noci

29. července 2010 v 21:29 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce
vystava
Sovy již od pradávna přitahovaly pozornost lidí. Pro jedny znamenaly symbol moudrosti a pro druhé posly neštěstí. Ve starém Egyptě byly posvátnými ptáky. Jejich velké a dopředu směřující oči, uzavřené v nápadném péřovém závoji, připomínají natolik lidskou tvář, že sovám byly přisuzovány lidské vlastnosti a schopnosti. Sovy se dostaly i do mytologie. Nejznámější je sýček, který je spojován s bohyní Athenou a po ní dostal také své latinské jméno.
Ve středověku byla naopak sova spojována s nekalými silami a byla zobrazována ve společnosti čarodějů a ježibab. Byla obviňována, že svou přítomností věští smrt a tato pověra se udržela místy až dodnes. Důvodem byl noční život a výraz obličeje podobný člověku, pro který byly v této době sovy přirovnávány k vyslancům pekla. Věřilo se, že zabitá sova přitlučená na vrata od chléva, uchrání dobytek před zlými silami a uhranutím.
V dnešní době unikají sovy pozornosti většiny lidí. Už tak často nechodíme noční tmou a večery trávíme za okny domů. Je to i tím, že soví houkání zní krajinou stále vzácněji a většina našich sov patří mezi ohrožené druhy.
Přiblížit vám skrytý život, příčiny ohrožení a možnosti ochrany našich sov si klade za cíl výstava s názvem Ohrožené královny noci, kterou můžete po celý srpen a září navštívit v Městské knihovně v Pelhřimově. Prostřednictvím fotografií a textů získáte informace o většině z 11 u nás se vyskytujících druhů. Především se seznámíte se sovou pálenou, která patří na Vysočině v současné době k nejvzácnějším a nejohroženějším druhům.

Rytíři nebes

29. července 2010 v 21:26 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce


"Podívejme se jim do očí. Třeba tam uvidíme hloubku nespravedlnosti, kterou je stíhá člověk naší doby, naší civilizace.

Zaslepen svou dovedností přezíravě nahlíží na     tzv. primitivní národy, které však paradoxně daleko lépe rozumějí odvěkým přírodním zákonům, s nimiž se musí žít v souladu. " Vlk dělá silného soba ", říkají Eskymáci a těžko najdeme stručnější a výstižnější vyjádření zákona přirozeného výběru. Přirozeného proto, že jej dělá příroda. Výběr prováděný někým jiným už přirozený není a mívá tak neblahé následky.

Dívali jsme se jim do očí mnohokrát. Byly to oči černé jako noc i oranžové
jako vycházející slunce.

Veselé jako oči dovádějících dětí i starostlivé jako oči vědoucích rodičů.

Zadumané jako oči filosofa i rozverné jako oči rozpustilých klaunů.

Byly to oči ohrožených rytířů nebes - oči dravců.

Učí nás dívat se vzhůru a do daleka, neobírat se příliš vlastním maličkým světem u svých nohou.
S nimi a vedle nich jsme prožili spoustu krásných chvil a zážitků, na něž se nedá zapomenout.
Několik z těchto příběhů, kterých jsme měli štěstí být svědky i s fotoaparátem, vám nyní předkládáme.
Vydejte se s námi do světa plného sametového šumu křídel i ostrého svistu letek.
Mezi ty  zatracované a pronásledované a přitom tak nádherné tvory Boží".

                          autoři Oldřich MIKULICA a   Josef PTÁČEK

Příběhy ze života dravých ptáků na fotografiích Josefa Ptáčka a Oldřicha Mikulici doplněné poutavým textem si můžete prohlédnout na výstavě Rytíři nebes po celý srpen a září v Městské knihovně v Humpolci.

Budou žít ?

29. července 2010 v 21:23 | Pavel Koubek |  Archa

budka

Při kontrolách budek pro sovy pálené, se nám v roce 2010 nalézt obsazenou budku nepodařilo. Sova pálená tak patří v kraji Vysočina nadále k nejvzácnějším druhům ptačí říše.

Druhý den pro kapli sv. Anny

26. července 2010 v 22:50 | Pavel Koubek |  Probuzení kaple sv. Anny


Celou sobotu déšť vytrvale zaléval zem pod sebou a tak jsme trošku s obavou vyhlíželi k nebesům, ale sv. Anna se za nás přimluvila. V neděli ve dvě hodiny odpoledne, kdy začal druhý Den pro kapli sv. Anny, vykouklo i na chvilku sluníčko. I v nejistém počasí ke kapli přišlo asi 60
poutníků, kteří si prohlédli naší výstavu Probuzení kaple sv. Anny a samozřejmě i kapli samotnou. Po mém úvodním povídání o historii, současnosti i budoucnosti kaple, se strun chopil náš host písničkář Pavel Lutner a všechny jeho vystoupení zaujalo. Příjemné bylo i duchovní slovo P. Jaromíra Stehlíka. Na cestu domů si každý mohl odnést perníkové srdíčko, cihličku sv. Anny a snad i příjemné zážitky. My si odnášíme pocit, že naše snažení kolem této kaple má smysl, protože opravovat a probouzet ji má smysl, jen když budou přicházet poutníci. Budeme se těšit i na vaši návštěvu.

Ještě jednou chci poděkovat všem, kteří přišli a pomohli nám tak probudit toto místo. Velké poděkování pro písničkáře Pavla Lutnera a pana vikáře P. Jaromíra Stehlíka a pro Nadaci VIA, která konání akce podpořila finančně.

Více fotografií naleznete v galerii kostely a kapličky.  

Putování Křemešnické studánky

24. července 2010 v 13:31 | Pavel Koubek |  Zapomenuté studánky
Křemešnické studánky navštívilo asi 40 lidí a společně jsme putovali kolem studánky U buku, Zázračné studánky, Stříbrné studánky a U Ivanin. Pohodové letní putování....

Den pro kapli sv. Anny už tuto neděli

20. července 2010 v 21:11 | Tisková zpráva |  Probuzení kaple sv. Anny
Po roce opět zamíří poutníci ke kapli sv. Anny u Pelhřimova, kde se v neděli 25. července uskuteční druhý Den pro kapli sv. Anny. Všichni, kterým není osud této památky lhostejný, se mohou těšit na výstavu fotografií Probuzení kaple sv. Anny, povídání Pavla Koubka o minulosti, současnosti a budoucnosti této zapomenuté památky, na duchovní slovo P. Jaromíra Stehlíka. Pozvání přijal i písničkář Pavel Lutner.
Toto letní setkání je součástí projektu Probuzení kaple sv. Anny, na který sdružení získalo dotaci z programu Podpora místních iniciativ od Nadace VIA. "Hlavním cílem celého projektu je probuzení zájmu lidí o tuto zapomenutou památku a jejich zapojení do obnovy dobrovolnou pomocí, či finančním darem," vysvětluje Pavel Koubek cíl projektu. V Pelhřimově a v Humpolci byla již k vidění putovní výstava fotografií, k dispozici je informační letáček a pohlednice a u kaple se uskutečnilo několik akcí pro veřejnost. "Díky dotaci se nám podařilo nakoupit nářadí a uskutečnili jsme dvě brigády pro veřejnost. Problém je, že i v tak velkém městě, jako je Pelhřimov jsou ochotni zdarma pomoci pouze jednotlivci,"konstatuje Pavel Koubek.    Peníze stačí pouze na úhradu materiálu, přesto Pavel Koubek stále věří, že ve snaze o záchranu kaple nenechají obyvatelé Pelhřimova členy jeho sdružení samotné.                     

V letošním roce se už nebude u kaple jen uklízet, ale začnou i opravy poškozených korun zdí. Kaple zatím není památkově chráněna, a tak je velký problém sehnat peníze z dotací. "Podařilo se nám znovu uspět u Nadace VIA tentokrát v Programu kulturního dědictví a získat několik desítek tisíc na opravy korun zdí," říká s radostí Pavel Koubek, ale několik desítek tisíc je u tak velkého objektu kapkou v moři. V neděli budou moci návštěvníci přispět zakoupením symbolických cihliček, které vyrobila chráněná dílna FOKUS Vysočina v Pelhřimově a vlastně rozhodnout kolik zdí se letos bude opravovat. "Určitě budou opraveny zdi presbytáře ze kterého už jsme sundali z bezpečnostních důvodů zbytky střechy a zatím bude zakryt střechou provizorní, protože na novou peníze určitě letos nebudou," vysvětluje Pavel Koubek.

Přesvědčit se o stavu památky a dozvědět se další informace můžete v neděli od 14. hodin. Kromě již zmiňovaných cihliček si můžete na památku odnést i výrobky chráněné dílny U sv. Anny ze Žírče u Dvora Králové a samozřejmě i perníkové srdce. Kromě sdružení Zelné srdce se na přípravě podílí i Římskokatolicka farnost v Pelhřimově a letos poprvé se uskuteční jako součást známého Festivalu řemesel a vyznání. Ke kapli se dostanete polní cestou kolem zahrádkářské kolonie cca 200 za městem ve směru na Humpolec.

Strom hrdina

14. července 2010 v 7:21 | Pavel Koubek |  Archa

strom hrdina

Krásný den, jmenuji se lípa malolistá a asi před 100 lety mě zasadily čísi selské ruce u cesty procházející obcí Mladé Bříště na okrese Pelhřimov na Vysočině a potom už jsem rostla a dívala se kolem sebe. Viděla jsem hrůzy dvou válek, změny režimů a sledovala život lidí od kolébky po smrt. Sledovala jsem, jak se kolem mění domy a rostou nové.
Na začátku 70. let minulého století mi některé kořeny posekala stavba vodovodu, ale rostla jsem dál. Přežila jsem i mnoho bouří a větrných smrští. V polovině 80 let jsem ale měla namále, když jeden blesk zasáhl přímo můj kmen a zanechal na něm hrozivou jizvu. Nikdo ji neošetřil a tak se z jizvy stala dutina.
O všem dění jsme si vyprávěly se sousedkami, jen lidé už našemu ševelení moc nerozumnějí…..
Na podzim roku 2008 jsem zežloutla nejen podzimem, ale i strachy. Nejdřív mě okukoval pan starosta s radními a potom jsem zaslechla, že mě a mou sousedku chtějí pokácet, protože nejsme zdravé, padá z nás listí a ohrožujeme okolí. Takové lidské nesmysly.
Naštěstí se nás zastalo místní občanské sdružení Zelené srdce, i když reakce okolí pro ně nebyla jednoduchá. Odvolali se proti rozhodnutí o pokácení k vrchnosti na krajský úřad a ta nařídila nové projednání a vypracování odborného posudku. Přijela nějaká paní, která nás měřila (příjemně to lechtalo) a fotila. Mě naštěstí doporučila jen ošetřit stromovými doktory, ale moje sousedku zachránit nešlo a musela jsem se dívat, jak její kmen padá k zemi. Chtěla jsem dokázat, že jsem stále zdravá a tak jsem se s příchodem jara znovu krásně zazelenala a včely lákala na květy. S podzimem 2009 mě zase okukoval pan starosta a radní a já se těšila, že se třeba dočkám toho ošetření. Dočkala jsem se, ale nového řízení o mém pokácení. Naštěstí moji ochránci nespali a odborný posudek mluvil jasně. Nové povolení nebylo vydáno, protože snad už bylo jasné, že tady chci růst dál. Bojím se dalšího podzimu, zda mě zas nepřijdou okukovat a proto jsem se rozhodla přihlásit do ankety Strom roku 2010 - Strom hrdina. Třeba to pomůže k tomu, že budu dál růst a dívat se kolem sebe a možná se dočkám i toho ošetření.

Neumím psát a tak jsem poprosila své přátele, aby to sepsali za mne.

                                    S uctivým ševelením vaše lípa malolistá z Mladých Bříštˇ

                   V celostátní anketě Strom roku 2010 kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí získala tato lípa čestný titul Strom hrdina.
                   O titul Strom roku 2010 bude za kraj Vysočina soutěžit Velký javor z Věstoňovic u Třebíče. Více o anketě na www.nadacepartnerstvi.cz

Deset studánek v anketě

11. července 2010 v 22:18 | Karel Holub |  Zapomenuté studánky
     Celkem deset studánek přihlásili soutěžící do ankety Královnu studánek Vysočiny. Mnohé studánky z Jihlavska, Polenska, Telečska a Třebíčska mají důstojné zastřešení, jsou navštěvované, jejich voda je chutná, jsou ozdobeny pověstí nebo příběhem, je u nich pěkné posezení.
Milovníci přírody věnovali desítky hodin jejich úpravě a obnově, na příklad studánce Panny Marie / Svatováclavské / u Vyskytné n. Jihlavou, Zpívající studánce za Velešovem, studánce svatého Huberta na Třebíčsku a dalším.    Vyhodnocení tradiční ankety, kterou vyhlásila ČSOP ZO Jihlava ve spolupráci
s občanským sdružením Zelené srdce z Ml. Bříšť u Humpolce , proběhne v září v Jihlavě. V porotě jsou zástupci ČSOP, o.s. Zeleného srdce, Klubu českých turistů, Oldskautů a občanské iniciativy Obnovme studánky.
Jejich rozhodování nebude snadné, neboť soutěžící studánky mají vysokou úroveň a síly jsou tak říkajíc vyrovnané. Vítězná studánka získá titul Královna studánek Vysočiny 2010 a
pět nejlepších získá dárky věnované ČSOP a sponzory.

Den pro kapli sv. Anny

6. července 2010 v 21:22 | Pavel Koubek |  Probuzení kaple sv. Anny
Po roce opět zamíří poutníci ke kapli sv. Anny u Pelhřimova.
Občanské sdružení Zelené srdce spolu s Římskokatolickou farností Pelhřimov vás zvou na Den pro kapli sv. Anny u Pelhřimova, který se uskuteční
25. července 2010 od 14,00 hodin. Těšit se můžete na výstavu fotografií Probuzení kaple sv. Anny, povídání o minulosti, současnosti a doufejme i budoucnosti této zapomenuté památky, na duchovní slovo P. Jaromíra Stehlíka a naše pozvání přijal písničkář Pavel Lutner.

Budeme moc rádi, když naše pozvání přijmete i Vy a pomůžete nám kapli sv. Anny znovu probudit. Na památku si můžete odnést symbolickou cihličku, kterou podpoříte obnovu tohoto místa a nebo výrobky chráněných dílen.

Den pro kapli sv. Anny se uskuteční s podporou Nadace VIA a také v rámci Festivalu řemesel a vyznání na Greenway, který již osmým rokem pořádá občanské sdružení Na dobrých cestách. Více o festivalu se dozvíte na www.nadobrycestach.cz.

Ke kapli se dostanete polní cestou ze silnice Pelhřimov - Humpolec cca 200 m za městem.

Křemešnické studánky

1. července 2010 v 22:37 | Pavel Koubek |  Zapomenuté studánky


V podvečer svátku sv. Magdalény, tedy 22. července 2010, vás zve sdružení Zelené srdce na letní procházku kolem Křemešnických studánek. Navštívíme studánku U buku, Zázračnou studánku, Stříbrnou studánku a studánku U Ivanin a budeme si povídat o jejich historii, současnosti i minulosti. Na cestu se vydáme v 18,30 hodin od kostela Nejsvětější Trojice na Křemešníku u Pelhřimova, kde bude k vidění výstava o studánkách a ke koupi kniha Krajem zapomenutých svědků. Každý z poutníků dostane malý dárek na památku. Budeme moc rádi, když se k nám přidáte.
Křemešnické studánky se uskuteční v rámci Festivalu řemesel a vyznání na Greenway, který již osmým rokem pořádá občanské sdružení Na dobrých cestách. Více o festivalu se dozvíte na www.nadobrycestach.cz.

Úsměv za svítání

1. července 2010 v 22:29 Příběhy pro srdíčko
Raoul Follereau se ocitl v táboře malomocných na ostrově v Pacifiku a podal o tamnějších poměrech velice burcující svědectví.
Bylo to něco nepředstavitelného. Hrozné rány, strašlivě znetvoření lidé, vlastně už jen chodící mrtvoly, všude beznaděj, zlost, zuřivost.
A přeci si uprostřed tohoto zmrzačeného světa uchovával jeden nemocný stařec překvapivě zářivé a usmívající se oči. Prožíval stejné tělesní utrpení jako jeho nešťastní spoluobyvatelé. Bylo však vidět, že si zachoval chuť do života, nepodlehl beznaději a jednal s ostatními jemně.
Follereau byl zvědavý, kde tento starý muž v takovém pekle, jakým byl tábor malomocných, bere sílu do života.Rozhodl se, že jeho tajemství vypátrá.Nenápadně ho sledoval a zjistil, že každé ráno se stařeček odšoupl až k ohradě, která uzavírala tábor ze všech stran, a zůstal stát vždycky na stejném místě.
Posadil se tam a čekal.

Nečekal na východ slunce. Nečekal, až se objeví nad Pacifikem jeho záře. Čekal na chvíli, kdy na druhé straně ohrady vyšla žena, stařičká jako on, s tváří pokrytou spoustou vrásek, s očima plnýma vlídnosti.
Žena nepromluvila. Poslala jen tiché a nenápadné poselství - úsměv. Ale ten muž se při jejím úsměvu rozzářil a odpověděl jí úsměvem.
Rozhovor beze slov trval jen pár chvil. Pak se stařík znovu zvedl a pomalu se dal na cestu k barákům. Každé ráno. Zvláštní způsob každodenního rozhovoru. Malomocný, nplněný a posílený tímto úsměvem, mohl snášet další den a vydržet až do nového setkání s úsměvem na tváři té ženy.
Když se ho Follereau zeptal, malomocný mu všechno vysvětlil: "To je moje žena!" a po chvilce ticha dodal. Dříve, než jsem přišel sem, ona se o mne tajně starala, jak uměla nejlépe. Jedna čarodějka jí dala mast. Každý den mi potírala mastí tvář, zachránila malou část, která jen tak tak stačila k tomu, aby mě tam mohla políbit… Ale stejně to všechno bylo k ničemu. Nakonec mě přece odvezli sem. Ale moje žena mě následovala. Když jí každý den znovu spatřím, uvědomuji si, že právě ona mi dává jistotu, že dosud žiju. A pro ní ještě žiju rád."

                                      z knihy Bruna Ferrero Příběhy pro potěchu duše