Listopad 2010

Pomoc pro ježky ?

16. listopadu 2010 v 20:15 | Pavel Koubek |  Archa
V těchto dnech přinášejí lidé ochráncům přírody ježky s odůvodněním, že nepřežijí zimu. Tato pomoc může v mnoha případech spíše uškodit.
S putujícími ježky se můžeme v tomto období setkat na okrajích lesů, v zahradách a v městských parcích. S příchodem podzimu totiž intenzivně vyhledávají potravu, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby pro období zimního spánku. Aby mohl spát ježek až do jara, potřebuje mít před usnutím váhu kolem 400g, ale vše záleží také na průběhu zimy. Nepříznivé zimní období nepřežijí především mláďata z podzimního období a slabí a nemocní ježci, ale tento přírodní výběr panuje u většiny druhů.
V případě, že se nejedná o opuštěná mláďata například po úhynu matky, nebo o poraněné ježky,
je zbytečné je odnášet z jim známého prostředí a brát je do lidské péče, protože během krátké doby dokážou získat potřebnou váhu.
Lze pomoci přikrmováním, ale nikoliv mlékem, které jim poškozuje játra a může je i usmrtit. Nejvhodnější je maso z konzerv pro kočky.
Největší pomocí pro ježky není snaha o záchranu nemocných a slabých jedinců. V některých parcích a zahradách mají ježci problém najít samotné místo k přezimování. Vhodným místem je například hromada větví v koutě zahrady, kde si může ježek udělat hnízdo ze suché trávy a listí.
Další nebezpečí pro ně představují různé výkopy s kolmými stěnami, ze kterých se nedokážou dostat po pádu ven. Důležitý je také apel na všechny řidiče, aby se pokusili vyhnout ježkům na silnicích. Pod koly automobilů jich každou noc zbytečně zahynou desítky.

Ježek

Děkujeme

15. listopadu 2010 v 21:04 Probuzení kaple sv. Anny
via

Děkujeme Nadaci VIA za podporu našich projektů.

Podzimní uspávání u kaple sv. Anny

7. listopadu 2010 v 9:51 | Pavel Koubek |  Probuzení kaple sv. Anny
Podzimní uspávání kaple sv. Anny byla poslední letošní akcí na pomoc této památce. Díky pomoci tří dobrovolníku se podařilo uklidit suť po stavebních pracích v kapli i v okolí a došlo i na podzimní listí.
Děkujeme moc za pomoc dobrovolníkům z Dušejova a Častonína. Škoda, že z Pelhřimova nedorazil nikdo.

Značení přírodní rezervace Niva Doubravy

7. listopadu 2010 v 9:34 | Pavel Koubek |  Archa
Značení chráněného území

Zelené srdce zajišťuje pro Krajský úřad Vysočina značení přírodní rezervace Niva Doubravy u Sobíňova nedaleko Ždírce nad Doubravou. Chráněné území tvoří soustava vlhkých a podmáčených luk s výskytem řady chráněných druhů rostlin.

Perlorodka říční

7. listopadu 2010 v 9:26 | Pavel Koubek |  Archa
Jedním z nejvzácnějších a také nejohroženějších živočichů vyskytujících se v kraji Vysočina je perlorodka říční.
Její lastura připomíná tvarem a velikostí známou
škebli rybničnou, ale na rozdíl od ní je celá černá a žije pouze v tekoucích vodách. Ještě na začátku minulého století se v toku Jankovského potoka mezi Starými Bříštěmi a Jankovem vyskytovalo několik desítek tisíc kusů těchto živočichů a z vyprávění vím, že se ve mlýnech na potoce používaly rozsekané lastury ke krmení domácích kachen. Dnes zde žije perlorodek pouze několik desítek a jedná se o jednu ze dvou lokalit výskytu v kraji Vysočina.
Perlorodka by se za příznivých podmínek dokázala poměrně rychle rozmnožit, ale tyto podmínky v současné době nejsou splněny a tak zde žije díky své dlouhověkosti (dožívá se až 100 let), ale nerozmnožuje se.
V případě, že by se podařilo zlepšit kvalitu vody spolu s dalšími parametry, tak by byla velká naděje na přežití tohoto druhu.   A jak je to s perlami ?
Perlorodka říční má perly velice vzácně a nejsou kvalitní.
Podařilo se mi najít vyprávění, jak to bylo s hledáním perel kdysi: "Bylo červencové nedělní jitro a já spěchal lučinami podél vsi k Janovskému potoku. Pstruzi vymršťovali se nad vodu lapajíce hmyz a z oblohy se ozývalo mekání bekasíny. Níže po proudu jsem uviděl v olšový svlékat se muže. Shodil svrchní oděv a už po pás brodil se potokem, časem shýbaje se a mizející v travnatém břehu.Byl to mysletínský pazderka Fučík, lovec perel. Plížil se sehnut proti jasnému křišťálovému proudu, aby si nekalil vodu. Hleděl bystře do poskakujících vlnek a často sahal, noře se až po krk, do písčitého dna, vynášeje tlusté vejčité lastury s černohnědým nádechem. Byla to perlorodka říční. Vybíral lasturu po lastuře z vody, pootevřel ji a zkoumal, je-li v ní perla. "Už jsem jich vylovil asi 50 a dosud jsem nic nenašel" volal na mne a dále postupoval potokem.
"Už jí mám" vykřikla Fučík, šíře ústa k úsměvu a rozvírajíce lasturu. Na plášti byla přilepená malá kulička zvící velikosti hrachu, bělavého, perleťového lesku. "Ta je pěkná, za tu bude alespoň 20 korun. Už jsem dlouho takovou nenašel" vykládal. " A nejsou všechny takové ?" tázal jsem se. "Ale kdež, mnoho jich najdu, které nejsou k ničemu. Jsou malinké, kalné, nelesknou se a ani nejsou kulaté. Ty nikdo nechce. Tuhle dobře prodám, ale ne v Humpolci, tam by mě ošidili, ale v Jihlavě u zlatníka, ten jí bude rozumět" a již balil perlu do papírku. "Takhle brzy zbohatnete" zažertoval jsem. "Už je hledám 20 let a stále jsem v pazderně" odvětil posmutněle. "Tohle je letos druhá. Ta první byla menší a za tu jsem dostal jen 8 korun. Na tabák je to přece dobré. Mám v neděli zahálet ? Houby nerostou a kouřit se chce. Sedlák mnoho neplatí a tak zaplať Pán Bůh za to" a již znovu sehnut brodil se dál proti proudu".
             V dnešní době je mnohem vzácnější každá živá perlorodka, protože ta se za perlu koupit nedá. Kromě čisté vody potřebuje perlorodky i písčitoštěrkové dno, do kterého se částečně zahrabávají a takto "ukotvené" filtrují vodu, ze které získávají potravu. Pro úspěšné rozmnožování potřebují také pstruhy, na jejichž žábrech malé perlorodky nějakou dobu žijí a pstruzi je vynesou proti proudu potoka do příznivých míst k životu. Životní cesta perlorodek není vůbec jednoduchá sama o sobě a ještě ji komplikujeme my, lidé. 
Občanské sdružen Zelené srdce pomáhá dlouhodobě s ochranou tohoto druhu.


Pošli to dál

7. listopadu 2010 v 9:12 Příběhy pro srdíčko
Filmů, které opravdu stojí za vidění, není na našich obrazovkách mnoho, ale najdou se. Hrdinou jednoho z nich
je třináctiletý žák jedné americké školy. Učitel občanské výchovy zadal sedmákům nesnadný úkol - vymyslet něco, co by přispělo k ozdravení a zlepšení světa.
Třináctiletý Tom vymyslel, že kdyby člověk udělal nezištně tři dobré dobré skutky a každý, koho tím obdaroval nebo potěšil, by to nevracel jemu, ale udělal něco dobrého pro další tři lidi a každý z nich zase pro další tři, spustila by se lavina dobra, která už by opravdu mohla změnit svět. "Ale muselo by to být něco velkého, vysvětlil chlapec svému učiteli.
Nejen učitele, ale i ostatní v chlapcově okolí myšlenka zaujala. Ten, kdo se jako první pustil do "konání dobra," byla chlapcova maminka. Největším skutkem, který mohla vykonat, bylo odpustit vlastní matce, chlapcově babičce, a usmířit se s ní. Učitel se zase vyrovnal s obrovským traumatem svého dětství, dokázal je překonat a přiblížit se s láskou k chlapcově osamělé matce.
O hnutí "Pošli to dál" se dozvěděl jeden novinář, pozval chlapce do televize a udělal s ním rozhovor. A právě ve chvíli, kdy se rozhovor ve střižně dokončoval, se chlapec přimotal k napadení spolužáka. V tu chvíli si uvědomil, že i on chce, a teď má i příležitost udělat něco velkého - překonal strach z přesily a zastal se slabšího. Jenže jeden ze šikanujících vytáhl nůž a bodl ho do hrudi.
Film bez happy endu, který asi diváci čekali, končí ve chvíli, kdy v televizi běží den před tím natočený rozhovor a před domem mrtvého chlapce stojí jeho kamarádi, známí, sousedé a mají v ruce rozsvícené svíce. A k nim se přidávají další a další lidé, takže závěrečný záběr je jen moře svíček dobrých skutků, které zapálila nadšená a bezelstná lidská duše.

Z knihy Malá povzbuzení pro mámy a táty Heleny Charvátové 




výstava Zapomenuté studánky

4. listopadu 2010 v 18:22 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce

Hledat studánky je nejlépe v přírodě, ale v listopadovém počasí můžete také navštívit v Městské knihovně v Humpolci výstavu fotografií s názvem Zapomenuté studánky. Výstava Občanského sdružení Zelené srdce se snaží odpovědět na otázky proč jsou studánky důležité,  kolik jich je zázračných, kolik zapomenutých a kolik udržovaných.
Výstavu si můžete prohlédnout po celý listopad.

Krása stromů v Pacově

4. listopadu 2010 v 17:52 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce
stromy v Pacově

Krása stromů je tématem výstavy, kterou můžete celý listopad navštívit v Městském muzeu A. Sovy v Pacově. Na putovní výstavě Za stromy roku 2007 si můžete prohlédnout dvanáct velkoformátových fotografií stromů od profesionálního fotografa Petra Francána. Jedná se o finalisty ankety Strom roku 2007, kterou pořádá Nadace Partnerství, aby upozornila na krásu a význam stromů.
Na výstavě si můžete prohlédnout také fotografie stromů z okolí Pacova a dozvědět se proč jsou vlastně stromy krásné.
Výstavu
pořádají Městský úřad Pacov, Český rybářský svaz Pacov, Městské Muzeum A.Sovy a Občanské sdružení Zelené srdce



Do Pelhřimova za nejkrásnějšími stromy

4. listopadu 2010 v 14:05 | Pavel Koubek |  Pozvání od Zeleného srdce
Za nejkrásnějšími stromy ze všech koutů Česka, se můžete vydat po celý listopad do Městské knihovny v Pelhřimově. Na putovní výstavě Za stromy roku 2009 si můžete prohlédnout dvanáct velkoformátových fotografií stromů od profesionálního fotografa Petra Francána. Jedná se o finalisty ankety Strom roku 2009, kterou pořádá Nadace Partnerství, aby upozornila na krásu a význam stromů.
Na výstavě si můžete prohlédnout i fotografii Kamenické lípy z Kamenice nad Lipou, která v tomto ročníku zastupovala Vysočinu a umístila se na sedmém místě.
Výstavu zapůjčila Nadace Partnersví a pořádá ji Městská knihovna v Pelhřimově a Občanské sdružení Zelené srdce.

strom

Den dravců a sov v ZOO Jihlava

4. listopadu 2010 v 13:47 Archa
Tak jako každý rok zve i letos Český svaz ochránců přírody Jihlava všechny přátele, příznivce a milovníky přírody na tradiční Den sov a dravců v zoo. Uskuteční se tuto sobotu - 6. listopadu od 13:00 hodin. Na programu budou přednášky v klubovně zoo:
Jaromír Čejka - Výběr z roku 2010
Filip Hruška - Výskyt a hnízdění kulíška nejmenšího v Jihlavských vrších
Ivan Kunstmüller - Chránění dravci kraje Vysočina (část 1)
a ukázky dravců: pod vedením Evy Školoudové a Věry Malátkové (v pavilonu šelem).